Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí

Českem momentálně hýbe další „kauza“. Tedy vlastně jím zase až tak moc nehýbe, protože většině národa je to šumafuk, ale jsou Vánoce, skoro nic se neděje a tak se musí udělat „případ“ i z toho, co by jinak zůstalo téměř nepovšimnuto.

A tak se česká média aktuálně vrtají v „kauze půlnoční mše“.

Je už takovou tradicí, že tu někteří lidé chodí o Štědrém dni na půlnoční mši. Troufnu si tvrdit, že v mnoha případech ne proto, že jsou věřícími, ale proto, že se to tak z nějakého důvodu dělá. Alespoň pokud vezmu v potaz mé rodné městečko, v němž v polistopadových dobách tvořili nemalou část účastníků podobných mší komunisté, kteří byli dříve u vesla a toto počínání naopak potírali.

I lidé v Praze tak prý letos jako tradičně vyrazili na půlnoční. Ovšem někteří z těch, kdo zamířili do Svatovítské katedrály, odešli s nepořízenou. Protože…

… kdo přišel včas, tedy před půlnocí, toho prý dovnitř pustili, jenže…

… kdo se byť i jenom „o pár minut“ opozdil, měl smůlu (https://www.reflex.cz/clanek/komentare/76719/hrad-uspesne-zprudil-navstevniky-pulnocni-mse.html). Na Štědrý večer se totiž krátce po půlnoci zavřely brány Pražského hradu, a kdo se dovnitř nestihl dostat dříve, měl smůlu. Od té chvíle odtud bylo možno pouze odcházet.

Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. Pozdě bycha honit. Tato a podobná lidová moudra si tak mohli říkat ti, kdo zůstali na ulici před zamčenými branami.

Hrad to vysvětlil logicky. Oznámil prý v předstihu, kdy bude otevřeno, nikoliv ale kdy se bude zavírat, a lidi měli zkrátka přijít včas. Půlnoční začíná o půlnoci a není slušné, aby se návštěvníci na mši courali, jak se jim zamane. Zejména když se musí předem projít bezpečnostní kontrolou, protože víte, jak to dnes v Evropě chodí. A konec konců o uzavření Hradu prý nemohl tento sám ani informovat, protože o tom rozhoduje Policie ČR a Hrad o tom předem informace neměl.

Takže nikdo nikomu v přístupu do Hradu nebránil, ti, kdo promarnili svou šanci, se jenom neměli někde courat. Protože už i zde zdomácnělé bezpečnostní kontroly turistů u vstupů probíhaly dostatečně dlouho na to, aby se všichni dovnitř dostali. Jak tvrdí hradní mluvčí a (tragi)komická figurka v jedné osobě… s nímž ale tentokrát pro jednou plně souhlasím.

Ať si opozdilí remcalové stěžují, jak chtějí, jedno je pravdou. Už od nepaměti se v naší zemi ví, že je třeba přijít včas na autobusovou zastávku či zastávku MHD. Stejně se ví, že člověk musí být včas na nádraží a nemůže spoléhat na tak vcelku běžnou věc, jako je zpoždění vlaku. Musíme u nás být včas na letišti i v práci, na rande, v obchodě, úřadě,…

A snad by se zase až tak moc nestalo, kdyby ti kritizující couralové přišli včas, tedy podle policejních údajů do pěti minut PO DVANÁCTÉ, i na půlnoční mši. Která začíná o půlnoci.

Protože křesťanství dnes sice v Evropě hyne na úbytě, ale přesto by si podle mě tu špetku dochvilnosti zasloužilo. Je to slušnost. Alespoň dokud nás pod hrozbou smrti nezdržují povinné modlitby k Alláhovi.