Lidé se mohou živit lecčím. A třeba badatelé z vídeňské Agentury EU pro základní práva (FRA) si přišli na své vydáním zprávy o tom, jak špatně se vede evropským Romům. Ty české nevyjímaje.
A díky této zprávě (https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/422141-romove-ziji-v-evrope-chude-a-vylouceni-z-vetsinove-spolecnosti-uvedla-agentura.html) jsem se tudíž mohl dozvědět třeba to, že Romové jsou v EU (u nás, na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku, Řecku, Španělsku a Portugalsku) vyloučeni z většinové společnosti, žijí v chudobě a jejich bídně vzdělané děti nemají přílišnou šanci na lepší budoucnost.
U nás v České republice je prý nadpoloviční většina Romů, celých 58 procent z těch, kteří se nechali zkoumat, ohrožena chudobou. Což je ale velice dobrý výsledek, protože ve zmíněných zemích jako celku je chudobou ohroženo 80 procent Romů. Ale přesto jsme špatní, protože z celé české populace je stejnou chudobou ohrožena jen desetina lidí, chudých bílých je tak v průměru daleko méně. A politici se prý mají přinutit k akci a tento špatný stav věcí napravit.
Jen třicet procent ze zkoumaných Romů mělo placené zaměstnání, zatímco v celé EU byla průměrná zaměstnanost 70 procent. Prý další zjevná diskriminace.
A snad prý i z tohoto důvodu šel v průběhu posledního měsíce předcházejícího výzkumu ve skoro 20 procentech českých romských domácností někdo spát hladový, protože se nedostávalo peněz na jídlo pro všechny. My Češi jsme prý v tomto ohledu horší, protože my měli o hladu spících Romů procent třicet.
Což jsme ale „kompenzovali“ tím, že zatímco v uvedených eurounijních zemích 30 procent Romů žije v domácnostech bez vodovodu a 46 procent nemá doma alespoň WC, sprchu nebo koupelnu, u nás jsme dali Romům v hojném počtu městské byty, v nichž už je zmíněné samozřejmostí.
Jsme ostudy, neboť do školky u nás chodí jen něco přes třetinu romských dětí, zatímco ve sledovaných zemích je to (také jen) 53 procent. Za posledních pět let jsme se v tomto sice zlepšili, ale pořád jsme pod průměrem.
Na základní školu u nás chodí u Romů stejně jako u většinové populace 98 procent dětí, ale v praktických školách je romských dětí doposud moc, 16 procent z jejich žáků, a navíc většina romských dětí chodí do úplně nebo alespoň většinově romských škol. Romové jsou tak prý segregovaní a mají prý kvůli tomu potíže dostat se na střední školu, bez níž se jen těžko uplatňuje na trhu práce.
Polovina Romů ve věku od šestnácti do čtyřiadvaceti let nestuduje ani nepracuje, na rozdíl od všech českých mladých, z nichž si tak počíná jen osm procent. Ale i v tomto ohledu jsme lepší než ostatní zkoumané země.
Ovšem přesto se u nás prý cítí Romové kvůli svému etnickému původu či barvě kůže diskriminováni daleko více než v ostatních ze zmíněných zemí. 85, respektive 73 procent, zastává názor, že jsou u nás diskriminováni, zatímco u zmíněných zemí je tohoto názoru jen 47, respektive 45 procent.
A diskriminovaní se cítí možná proto, že…
Protože jim a vlastně ani nikomu jinému nikdo nikdy nepředložil výsledky podobných výzkumů toho, kolik procent nezaměstnaných je v jiných specifických skupinách, jež za diskriminované „překvapivě“ nikdo z „dobrodějů“ nepovažuje. Mezi invalidy, mezi lidmi v předdůchodovém věku, mezi lidmi z izolovaného venkova, mezi matkami-samoživitelkami,…
Protože nikdo neprovedl výzkum, kolik šlo v posledním měsíci někdy spát o hladu penzistů, ne vlastní vinou zkrachovalých podnikatelů, gamblerů, lidí z bílých rozvrácených rodin, lidí žijících příliš daleko od zbytku civilizace v místech bez možnosti obživy.
Nikdo neprovedl výzkum toho, kolik romských dětí nepostoupí na střední školu proto, že chodí do „nesprávné“ základní školy, a kolik proto, že do základní školy jenom chodí, ale nic víc, respektive kolik je jich tam jen zapsáno, ale ani se moc neobtěžuje docházet na výuku.
Nikdo nezkoumal, kolik romských dětí nechodí do školky proto, že je tato předškolní zařízení odmítají z rasových důvodů, a kolik proto, že se dejme tomu upřednostňují rodiny, kde rodiče chodí do práce a potřebují tak někam umístit dítě, před těmi, kdo se válejí doma a mohou se tak o své dítě snadno postarat sami. Když míst v předškolních zařízeních dlouhodobě není dost pro všechny.
A nikdo nezkoumal ani to, proč má tolik Romů hlad proto, že „se na jídlo pro všechny členy rodiny nedostalo“. Protože by se mohlo ukázat, kde jejich peníze skončily, a bublina by možná rázem splaskla. Hrací automaty, alkohol, drogy, marnotratnost a neschopnost plánovat si rodinné hospodaření,…
Ale zkrátka u nás podle kdejakých (většinou zahraničních) „dobráků“ diskriminujeme Romy a máme s tím něco udělat.
Co?
Neříkejte, že to nevíte. Přece jim dát lepší byty a víc peněz a více je obskakovat a opečovávat. Co jiného?